úterý 4. března 2014
Týdenní check-in I
Jak jsem si včera slíbila, chtěla bych sem přispívat častěji. Abych svůj progres mohla sledovat nejen já, ale i ostatní, vyfotila jsem svůj současný "stav", protože jestli mě něco motivuje, tak to, že už chci vidět nějaký rozdíl. Jen mě mrzí, že jsem tohle neudělala před týdnem a půl, když jsem začala, abych věděla, jestli má dosavadní snaha má alespoň nějaký účinek nebo ne. Každopádně mám dojem, že za tu dobu slezla taková ta "podpovrchová" voda, trošku už se mi rýsují náznaky svalů v horní části břicha a nad slabinami - uprostřed je to zatím dost bída, ale na shození pneumatiky pracuju. U stehen je to horší, moc nevím, co s tím (kromě běhání, ale to zatím tak ještě dva týdny asi ne-e).
pondělí 3. března 2014
Fitmánie přichází ve vlnách
Tak jsem po roce (a dvou dnech) nějak omylem zabloudila sem na tenhle blog a rozhodla se, že by možná nebylo úplně od věci to tady trochu oprášit. Hlavním důvodem je to, že se zase opět snažím dostat nějak do formy a ráda bych to vydržela déle, než týden (pozor, dneska začínám svůj druhý redukční týden! :))
Když jsem zjistila, že poslední článek je z loňského března, uvědomila jsem si, že jsem takový ten typický člověk, který aktivně něco dělá jen v takových vlnách. Potřebuju tvrdý režim, kdy na mě někdo dohlíží a kontroluje, jestli se náhodou neflákám. Když jsem byla mladší, měla jsem to jednodušší - na konzervatoři byly až tři tréninky denně a nebyl prostor pro to se flákat.
Teď jsem už čtyři roky pryč ze školy, věnuju se něčemu úplně jinému a nemám tak přísný režim, proto je pro mne těžké udržet si kondici, zvlášť od úrazu kolene, které se mi čas od času znovu vyhodí a pak se dává dohromady další měsíc. Jako třeba teď, takže třeba nemůžu běhat, i když bych chtěla, protože sotva doběhnu tramvaj a pak se kvůli tomu zbytek dne belhám.
Loni jsem přestala se svým "fit" startem, protože přišly nějaké osobní problémy a já shodila devět kilo i přesto, že jsem se nehýbala. Jenže jak jsem se začala zase dávat do pořádku, "spravila" se mi i váha a já nabrala zpátky sedm kilo. Pořád vypadám líp, než předtím, ale sama se sebou nejsem spokojená. Mám vrstvu tuku na břiše, pod kterou mám celkem pevné svaly, které ale bohužel moc nejsou vidět, a hlavně na stehnech, kde mě to taky celkem trápí. Problém je, že ke shození téhle tukové vrstvy je ideální kardio, pro mě je nejlepší jeho možná forma běh, ale ten teď prostě provozovat nemůžu. Takže se snažím cvičit kardio doma, ale moc mě to nebaví a nevydržím to dlouho. Posilování jsem v průběhu týdne skoro úplně vyřadila s tím, že nemá moc smysl, dokud neshodím ten tuk, ale asi se k němu vrátím, protože je to lepší než nic.
Takže mám teď takové menší neřešitelné dilema, kdy opravdu chci něco pořádně dělat, ale nemůžu to dělat pořádně. Stravu si hlídám, dokonce jsem zase začala počítat kalorie, abych to opravdu dodržovala, ale po tom týdnu mě trochu začíná frustrovat to, že se to na váze vůbec nehýbe. Uprostřed týdne byl vidět posun půl kila až kila, ale zase se to vrátilo. Vidím trochu změnu, opadla taková ta největší "vodnatost", tělo je trochu pevnější, ale mám prostě ten problém, že chci honem rychle výsledky a ty výsledky prostě vidět nejsou tolik, kolik bych si přála.
Každopádně, tentokrát se pokusím vydržet a budu doufat, že už brzo budu moct začít zase aktivně běhat, aby vytoužená změna přišla co nejrychleji :-)
Když jsem zjistila, že poslední článek je z loňského března, uvědomila jsem si, že jsem takový ten typický člověk, který aktivně něco dělá jen v takových vlnách. Potřebuju tvrdý režim, kdy na mě někdo dohlíží a kontroluje, jestli se náhodou neflákám. Když jsem byla mladší, měla jsem to jednodušší - na konzervatoři byly až tři tréninky denně a nebyl prostor pro to se flákat.
Teď jsem už čtyři roky pryč ze školy, věnuju se něčemu úplně jinému a nemám tak přísný režim, proto je pro mne těžké udržet si kondici, zvlášť od úrazu kolene, které se mi čas od času znovu vyhodí a pak se dává dohromady další měsíc. Jako třeba teď, takže třeba nemůžu běhat, i když bych chtěla, protože sotva doběhnu tramvaj a pak se kvůli tomu zbytek dne belhám.
Loni jsem přestala se svým "fit" startem, protože přišly nějaké osobní problémy a já shodila devět kilo i přesto, že jsem se nehýbala. Jenže jak jsem se začala zase dávat do pořádku, "spravila" se mi i váha a já nabrala zpátky sedm kilo. Pořád vypadám líp, než předtím, ale sama se sebou nejsem spokojená. Mám vrstvu tuku na břiše, pod kterou mám celkem pevné svaly, které ale bohužel moc nejsou vidět, a hlavně na stehnech, kde mě to taky celkem trápí. Problém je, že ke shození téhle tukové vrstvy je ideální kardio, pro mě je nejlepší jeho možná forma běh, ale ten teď prostě provozovat nemůžu. Takže se snažím cvičit kardio doma, ale moc mě to nebaví a nevydržím to dlouho. Posilování jsem v průběhu týdne skoro úplně vyřadila s tím, že nemá moc smysl, dokud neshodím ten tuk, ale asi se k němu vrátím, protože je to lepší než nic.
Takže mám teď takové menší neřešitelné dilema, kdy opravdu chci něco pořádně dělat, ale nemůžu to dělat pořádně. Stravu si hlídám, dokonce jsem zase začala počítat kalorie, abych to opravdu dodržovala, ale po tom týdnu mě trochu začíná frustrovat to, že se to na váze vůbec nehýbe. Uprostřed týdne byl vidět posun půl kila až kila, ale zase se to vrátilo. Vidím trochu změnu, opadla taková ta největší "vodnatost", tělo je trochu pevnější, ale mám prostě ten problém, že chci honem rychle výsledky a ty výsledky prostě vidět nejsou tolik, kolik bych si přála.
Každopádně, tentokrát se pokusím vydržet a budu doufat, že už brzo budu moct začít zase aktivně běhat, aby vytoužená změna přišla co nejrychleji :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)